Muzeum Aš

Národopisné a textilní muzeum

Historie muzea

Národopisné a textilní muzeum Aš

Historie ašského muzea začíná v roce 1892, kdy bylo na popud tehdejšího starosty města Emila Schindlera muzeum založeno. Potíže s výstavními a skladovými prostory, které muzeum provázely až do počátku 20. let 20. století, vyřešilo město umístěním muzea do dvou místností tehdejšího gymnázia. Sbírkový fundus, který během let narůstal, vznikal hlavně díky darům ašským měšťanů a bohatých továrníků. Mezi nejvýznamnější donátory patřili Eduard Geipel a Ernst Adler. Sbírka zahrnovala skleněné a keramické předměty, nábytek, kroje, knihy, obrazy, historické zbraně nebo i suvenýry výše jmenovaných, které si dovezli ze svých cest po světě, hlavně po Africe.

Velkou újmu utrpěly sbírky muzea po 2. světové válce. Kvůli několikerému stěhování, ale i krádežím, se krom evidenčních knih ztratilo nejspíše i velké množství sbírkových předmětů. Definitivním sídlem ašského muzea se stal v polovině 60. let 20. století tzv. „zámeček“ na Mikulášském vrchu. Mikulášským vrchem se označovala kdysi samostatná část města v okolí katolického kostela Sv. Mikuláše, kde měla své sídlo jedna z katolických větví jinak evangelických pánu z Zedtwitz. Tímto „zámečkem“ je míněno právě ono zedtwitzské sídlo. „Zámeček“ ale roku 1814, tak jako 2/3 města, vyhořel při ničivém požáru. Zedtwitzové se rozhodli spáleniště prodat punčocháři Ungerovi. V roce 1898 koupil pozemky s obytnými a hospodářskými budovami továrník Klaubert (01). Obytný dům (02) do dnes stojí a slouží jako sídlo ašského muzea. Hospodářské budovy ustoupily dnešní muzejní zahradě. Jelikož se budova muzea nachází v místech někdejšího zedtwitzovského zámku, tak jí toto označení zůstalo do dnešních dnů … prostě „zámeček“.

  &  

Po přestěhování sbírek do nových prostor se začalo s jejich opětovnou katalogizací. Jelikož se ašské obyvatelstvo v minulosti živilo hlavně textilní výrobou, bylo v 70. letech 20. století rozhodnuto, že se muzeum zaměří i na dokumentaci a sběr předmětů z oblasti textilního průmyslu. Vznikla tak jedinečná sbírka, která dokumentuje dřívější slávu dnes již skoro neexistujícího textilního průmyslu na Ašsku.

Co se dnes ve sbírkovém fondu ašského muzea nachází? Z předmětů národopisného charakteru můžeme vidět lidový nábytek, předměty denní potřeby, keramické, porcelánové a skleněné předměty, obrazy, historické zbraně, uniformy nebo liturgické předměty (03). Nezanedbatelné je sbírka akvarelů Karla Šrámka (04) a sbírka fotografií (05), která dokumentuje vývoj Aše od poloviny 19. století do současnosti. Z textilního oboru nalezneme v muzeu zařízení jak na ruční, tak strojní výrobu tkanin a pletenin – od lamačky lnu nebo sukadel po tkalcovské stavy (06) nebo pletařské stroje (07), následované historickými žehličkami nebo tiskařskými štočky a oděvy z 19. a 20. století. Nejvýznamnější textilní sbírkou je ale sbírka rukavic ašských firem, která zahrnuje cca. 22 000 půl párů rukavic (08) z doby od počátku do poloviny 20. století.

  &  

Sbírkové předměty muzeum postupně vystavuje v kratších tématických výstavách nebo v dlouhodobých expozicích. Textilní tématika je k shlédnutí „na zámečku“, na výstavě s názvem „Aš na stole a na zdi“, která vznikla ve spolupráci se saským Plavnem. Od května roku 2014 má vlastní expozici i národopisná sbírka (09) a to díky projektu „Setkávání a výstavy – projekt spolupráce muzeí Mylau a Aš“. Tato expozice se nachází v budově bývalé Městské knihovny a hasičské zbrojnice (10) na ašském Poštovním náměstí, kde zabrala celé první patro, které kdysi patřilo knihovně (11). I hasiči budovu opustili, ale až začátkem 21. století. Proto se do dnes o budově mluví jako o „hasičárně“. Budovu nechalo město postavit podle návrhu architekta Emila Rößlera v roce 1932. Díky své kulturní hodnotě byla v roce 2009 prohlášena kulturní památkou - dochovaly se například původní knihovní skříně nebo vitrážová okna (12) v přednáškovém sále.

Ašské muzeum není ale jen o výstavách, ale i o přednáškách na nejrůznější témata z historie Ašska a textilního průmyslu. Snažíme se pomoci i četným badatelům, kteří se na nás obrací se svými dotazy ohledně ašské historie.

V ašském muzeu je vedena i centrální evidence kamenných (smírčích) křížů (13) a drobných památek České republiky, regionální evidence hraničních a mezních kamenů a základní dokumentace horizontálních vodních děl. Společnost pro výzkum kamenných křížů, která působí při Muzeu Aš, pořádá každoročně koncem září setkání dobrovolných přispěvatelů a badatelů zajímajících se o problematiku drobných památek. V roce 2013 se uskutečnilo již 30. výroční setkání společnosti. Do konce roku 2014 bylo zaevidováno (zdokumentováno) 2567 kamenných křížů v ČR, 362 křížů v zahraničí (Slovensko, Německo, Polsko), 1029 hraničních a mezních kamenů a 7816 drobných památek (boží muka apod.). Součástí této evidence je i rozsáhlá knihovna, zabývající se touto tématikou.

Ašské muzeum se 1. ledna 2013 stalo součástí příspěvkové organizace města Aš s názvem Knihovna, Muzeum a Informační centrum Aš, příspěvková organizace.

-jk-

  &  
 

Otevírací doba

Hasičská zbrojnice

Po zavřeno
Út - Pá  9:00 - 12:00
  13:00 - 17:00
So + Ne  
1.5 - 30.9 10:00 - 16:00
1.10 - 30.4 10:00 - 14:00


Zámeček

Po zavřeno
Út - Pá  9:00 - 12:00
  13:00 - 17:00
So + Ne  
1.5 - 30.9 10:00 - 16:00
1.10 - 30.4 10:00 - 14:00

Malá a velká zahrada

Po zavřeno
Út - Pá  9:00 - 17:00
So + Ne  
1.5 - 30.9 10:00 - 16:00
1.10 - 30.4 10:00 - 14:00

Velká zahrada v zimních měsících uzavřena!

Adresa & Kontakty

Muzeum Aš
(Knihovna, Muzeum a Informační centrum Aš, p.o.)
Mikulášská 3
352 01 Aš / CZ

Tel.: (+420) 354 525 195
E-mail: j.kocisova@muzeum-as.cz

Společnost pro výzkum kamenných křížů
krize@muzeum-as.cz