Textilní výroba ve velkém se na Ašsku rozmohla v cca. 18. století a s nastupující průmyslovou revolucí se objem výroby mnohonásobně zvětšil. Tento vývoj nezměnily ani poměry, které nastaly po 2. světové válce. Mnoho lidí si myslí, že textilní výroba na Ašsku s vysídlením / odsunem německého obyvatelstva skončila. Není tomu tak. Továrny byly znárodněny, sloučeny, do pohraničí přišli noví lidé z vnitrozemí a „jelo se dál“. Až do 90. let minulého století, kdy textilky „nepřežily“ nástup nových poměrů po roce 1989.

Bohatou historii textilní výroby na Ašsku nám dnes zprostředkovává už jen ašské muzeum, které od 70. let minulého století shromažďuje doklady o textilní výrobě v regionu. Muzeum se snaží získat, uchovat a vystavovat předměty ze všech oblastí výroby … nejrůznější stroje (dopřádací stroj, pletáky, tkalcovské stavy, mandly) nebo výrobky (krajky, záclony nebo oděvy … zástěry, „tosťácké“ tepláky, uniformy a … rukavice, hoodně rukavic).

Význam textilního muzea v Aši tkví v současné době v tom, že i když textilní výroba v regionu z velké části zanikla, tak se muzeum neustále snaží uchovat povědomí a znalosti o výrobě textilu pro budoucnost.

-jk-